V pondělí 4. dubna 2022 se žáci prvních, druhých a třetích ročníků zúčastnili výchovného koncertu v kině Hvězda. Vyposlechli si kromě slavných melodií i základní informace a několik perliček o historii dvou původně alternativních divadelních souborů, Osvobozeného divadla a divadla Semafor. Obě tato divadla a zejména jejich autoři (J. Werich, J. Voskovec, J. Ježek, J. Suchý, J. Šlitr) využívala hojně soudobou populární hudbu (jazz a rock) a mnohé z jejich písniček zlidověly a jsou dnes vnímány jako klasika české populární hudby.
Z konvenční výchovné akce, v níž o pozornost žákovského publika bojovali před filmovou oponou jen dva lidé, se nakonec stal vydařený zážitek. Zřejmě pomohla ochota diváků zapojit se do představení zpěvem, rytmickým potleskem či světýlkem mobilního telefonu, díky nimž odcházeli žáci s pocitem společného prožitku, který jim už po „covidové samovazbě“ chyběl.
Mgr. Jitka Machová
Z reakcí studentů:
Styl písniček, které se tam hrály, moc rád nemám, ale publikum zajistilo, že se člověk pobavil. (Alex Dovičin)
Koncert mě překvapil ze dvou důvodů. Prvním bylo to, že jsem si myslel, že jdeme na film, a druhým, že mě to doopravdy bavilo. (Marek Zdráhal)
Účinkující na pódiu uměli pracovat s obecenstvem. Bohdan je borec. (Radek Peprný)
Světelné efekty výrazně zlepšily atmosféru a navíc seděly do rytmu písničky. Stereo zařízení nemělo podle mě žádné nedostatky. (Sáva Biječek)
Líbil se mi Bohdan jako multifunkční hráč na nástroje. Reproduktory byly občas až moc hlasité. (Denis Bubeník)
Bohďa byl frajer, jinak těžká nuda. (Josef Frydrýšek)
Hudba byla asi dobrá, jen to není můj styl. Diváci byli skvělí a přinesli tomu život. (Andrej Samuels)
Atmosféra na konci byla „hokejová“. (anonym)